Poutní místo Svatý Hostýn nalezneme na vrcholu kopce asi 4 km jihovýchodně od města Bystřice pod Hostýnem ležícího na úpatí Hostýnských vrchů. Novodobá historie se váže k události z počátku 13. století, kdy na Moravu vtrhli Tataři.

Místní obyvatele zachránila přímluva k Panně Marii, která bleskem zapálila ležení nájezdníků.

Dominantou poutního místa Svatý Hostýn je barokní jednolodní stavba elipsovitého půdorysu. K hlavní loďi s hlavním vstupem ze západu se přimykají dvě hranolovité věže. Mohutné západní průčelí pokrývá mozaika Hostýnské Madony od pražského mozaikáře Viktora Foerstera..
Původní dřevěná a později zděná kaple byla v roce 1650 rozšířena hrabětem Janem Rottalem. Současná podoba chrámu pochází z 18.století. V interiéru dominuje pískovcový oltář z konce 19. století. K zhlédnutí je i velký obraz s výjevem Hostýnského zázraku za hlavním oltářem a boční oltáře nacházejících se na bocích chrámu, které pochází z doby přestavby chrámu v pol. 19. století. Stěny interiéru zdobí výjevy ze života světců a z historie tohoto chrámu.

Do jeho historie zasáhlo několik událostí, které začaly požárem od blesku v roce1769 a pokračovaly císařským výnosem z roku 1784 o zrušení poutních míst, kdy byl kostel odsvěcen a postupně zbaven vnitřního vybavení a nakonec i střechy. Ale i přes zákazy a zchátralý stav stavby sem mířily kroky poutníků. Obnova chrámu byla zahájena na jaře r.1841 u příležitosti 600. výročí hostýnského zázraku a trvala půl století.