Poutní místo Sloup nalezneme asi 40 km severně od Brna. První písemné zmínky o obci 1373.
Počátkem 18. Století dostal hrabě Karel Ludvík z Roggendorfu od bratří minoritů z Brna dřevěnou sochu Panny Marie Bolestné za opravu jejich kláštera.

Socha byla prvně uložena v sloupském mlýně a stala se předmětem úcty mlynářovy rodiny i obyvatel Sloupu. Za nedlouho došlo k zázračnému uzdravení nemocné mlynářovy dcery a po rozšíření zprávy o tomto zázraku začali přicházet první poutníci. Poblíž hraběcího letního sídla byla povolena stavba dřevěné kaple, kde byla socha přenesena. Poutníků však přibývalo a roku 1751 byla zahájena stavba kostela. Projekt byl vypracován vídeňským architektem Isidorem Marcellem Canavalem. Náklady na stavbu kostela hradila hraběnka Karolina ( vdova po zesnulém Karlu Ludvíkovi ). Kostel byl slavnostně vysvědcen 27. Října 1754 olomouckým biskupem kardinálem Ferdinandem Juliusem svobodným pánem z Troyeru. Stavba původní kaple byla začleněna do stavby kostela a při jeho vysvěcení byla z ní socha přenesena na hlavní oltář.

Sloupský poutní chrám byl vystavěn v barokním slohu a chrámová loď je délky 40m a šířky 30 m. V průčelí mezi věžemi ( výška věží je  40 m ) je jeho výška více než 30 m. Průčelí zdobí latinský nápis Stalo se tak skrze Hospodina, tento div se udál před našimi zraky a erb Karoliny z Roggendorfu, který je umístěný nad vchodem a dále jsou zde ve výklencích umístěny sochy sv. Magdaleny, sv. Marty, sv. Cyrila a sv. Metoděje.

Chrámová klenba znázorňuje oslavu Panny Marie a její nanebevzetí. Malbu zhotovil vídeňský malíř Kašpar Sambach, který se později stal ředitelem vídeňské malířské akademie.

Na hlavním oltáři, jehož součástí jsou čtyři sloupy z černého mramoru a další zdobné prvky z červeného mramoru je umístěna socha Panny Marie Bolestné, která má na klíně tělo Ježíše Krista sňaté z kříže. Po stranách sochy jsou umístěny dřevěné sochy andělů.

Na hlavě Panny Marie a Ježíše Krista jsou položeny pozlacené koruny požehnané papežem Janem Pavlem II. v Římě v roce 1996. Součástí chrámu jsou ještě další čtyři boční oltáře a to oltář sv. Františka Serafinského, oltář sv. Josefa, oltář sv. Anny a oltář sv. Karla Boromejského.