Mariánské poutní místo Štípa nalezneme asi 5km severně od centra krajského města Zlín, na okraji stejnojmenné obce.
Poutě k milostmi zářící sošce panny Marie Štípské se zde konávaly pravděpodobně již od od 14. Století.

Původ sošky je neznámý, ale dle ústního podání byla soška původně umístěna v malém kostelíku v Kostelci, odkud zmizela a byla nalezena ve Štípském háji na ozářeném místě mezi stromy. Pro umístění sošky Panny Marie byla postavena malá kaplička, která byla v druhé pol. 14. století rozšířena pány ze Šternberka na Lukově až do velikosti gotického kostelíka. Soška byla původně umístěna na bočním oltáři, ale později byla přemístěna na hlavní oltář, který byl v roce 1697 darován slečnou Johannou Marií z hradu Lukova.

V josefínských dobách byl kostelík zrušen a sloužil jako skladiště. V letech 1807-1907 byl kostelík používán jako rodinná hrobka rodu Seilernů. Po vybudování nové hrobky na hřbitově starý kostelík postupně pustl a hrozila mu demolice.

Nový kostel ve Štípě byl postaven na popud paní Lukrécie, která před svou smrtí žádala svého manžela Albrechta z Valdštejna, aby zde vybudoval velký kostel i s klášterem a do něj přenesl sošku Panny Marie Štípské. Stavba nového kostela s klášterem byla zahájena roku 1616 posvěcením základního kamene. Stavební práce trvaly do roku 1620, kdy byly přerušeny povstáním proti králi Ferdinandovi II. V roce 1623 Valdštejn panství prodal i s rozestavěným klášterem a stavbu kostela s klášterem přenesl do Čech, kde byla dokončena jako Valdice u Jičína ( pozdější věznice ). Stavba kostela ve Štípě byla rozestavěna až po klenbu a u kláštera byly položeny i trámy pro strop a tak zůstala po dlouhých 124 let.

V roce 1743 zanechala paní hraběnka Antonie 2000 zlatých na rozšíření starého kostelíka, ale peníze byly tehdejším farářem P. Janem Karlem Strakou použity na dostavbu nového kostela. Jeho nástupce Fryštacký děkan P. Jan Šubrt částku doplnil ze svého jmění a za přispění dalších dobrodinců byl kostel během 18. let dostavěn a 7. července 1765 byl vysvěcen olomouckým světícím biskupem Janem Karlem hrabětem Scherffenbergem.

Soška Panny Marie Štípské byla přenesena ze starého kostela do nového již v roce 1764 za asistence čtyřiceti kněží, čtyř děkanů a 35 tisíc věřících. Při přenášení sošky byl na obloze viditelný zvláštní úkaz ( trval hodinu ), kdy vedle slunce jasně svítily dvě hvězdy.